Jak se dostat na London Fashion Week?

Loni v únoru jsem se rozhodla zkusit štěstí a akreditovat se na London Fashion Week. Ono to není úplně tak jednoduché, obzvlášť, pokud s tím člověk nemá vůbec žádné zkušenosti. Na oficiálních stránkách moc konkrétních informací není a je mnohem těžší, než jsem si myslela, nějak se k nim dostat. Započala jsem tedy dlouhý internetový průzkum, který dopadl úspěšně a já dostala jak akreditaci, tak pár vstupenek na přehlídky. Dream coming true, znáte to.

Registrovala jsem se jako press (tedy tisk) přes Proti šedi, pro které píšu, proto se v článku zmiňuji o podmínkách pro tuto skupinu. 

Ráda bych se podělila o celý tenhle proces s lidma, které to zajímá nebo se taky chystají jít. (Bohužel musím upozornit, že nyní už je na všechny tyhle věci pozdě, takže jedině až v září).

Chtěla bych poznamenat důležitou věc- LFW není určený pro veřejnost. Takže neexistují žádné lístky, které by se daly koupit.Vstup je možný pouze s akreditační kartičkou a ta se nevztahuje na přehlídky (viz. 2.)

1. On-line registrace na LFW

Prvním krokem je vyplnění registračního formuláře zde. Registrace je otevřená asi dva měsíce před samotným fashion weekem a uzavírá se týden před zahájením. Zamítnutí registrace se nijak nehlásí a naopak schválení vám může být doporučeno mailem třeba jen pár dní před začátkem LFW.

Poté je možná registrace na místě, kdy je ale nutno přinést s sebou všechny potřebné dokumenty (seznam zde) a navštivenku. Samozřejmě garance úspěchu není jistá, navíc se na tuto registraci stojí pomněrně dlouhé fronty.

Kdo se může registrovat?

Donedávna to byli primárně nákupčí a tisk, který zahrnuje i bloggery (od září 2013 se však změnily pro bloggery pravidla a již se nemohou registrovat na místě, vysvětlení zde). K přihlášce je nutno přiložit i pdf podoby požadovaných dokumentů, které se liší podle toho, pod jakou kategorií se přihlašujete. Například fotografové musí zaplatit i poplatek, protože se počítá s tím, že fotky potom prodají tisku. (Letos je registrace možná pro více kategorií, bohužel se nemůžu dostat na registrační stránky, protože je už zavřená) Pro lidi pracující v backstage jsou jiné passy, stejně jako pro účinkující návrháře atd., o tomto nemám žádné konkrétní informace.

Co získám registrací?

Díky "fast-track" registraci nemusíte stát frontu potom na místě v Somerset House, kde vám vydají akreditaci- "pass" (po schválení registrace vám přijde e-mail s kódem, který musíte při akreditaci předložit). S tímto passem máte zaručený vstup do Show roomů v Somerset House a jako

- tisk má možnost využití místnosti s posezením, nápoji zdarma (káva a nealko), možnosti využití make-up služeb od MAC nebo kadeřníků z Toni&Guy (také zdarma, ale musíte se předem objednat)

- fotografové mohou využít místnosti s počítači ke stažení fotek a nabíječkami pro své příslušenství, taky je tam pravděpodobně možnost nápojů (nikdy jsem vevnitř nebyla)

V akreditaci NEJSOU zahrnuté vsupy na jednotlivé přehlíkdy

pozn. britská adresa: při vyplňovaní registračního formuláře bude nutné vyplnit i britskou adresu, stejně jako při odesílání žádostí o vstupy na přehlídky (aby vám měli kam poslat vstupenky). Je možné zadat adresu hotelu nebo někoho známého z británie.

Hampton Court Palace

Hampton Court Palace se nachází  na okraji Londýna. Dá se tam dojet autobusem, vlakem nebo lodí (to jsem si přála, ale bohužel je to možné až od dubna). Zase bylo takový jaro a krásně svítilo slunko celý den a já jsem si zapomněla brýle, tak jsem to všechno měla takový rozmazaný. Ale jenom trochu. 

Část tohoto sídla je postavená v barokním stylu a část v tudorovském- jelikož palác se začal stavět za vlády Henryho VIII. a potom ho William III. nechal rozšířit v barokním stylu, jako konkurenci Versailles. Obrovské okrasné zahrady kolem opravdu Versailles připomínají, hlavně ty originálně zastřižené stromy vypadají fakt dekadentně (aspoň mi to tak bez těch brýlí připadalo). Známou záležitostí je místní bludiště z keřů, které ale vůbec nevypadá velce a navíc se platí vstup Ł4, což je teda taky dost dekadentní, ale ne úplně překvapivý.

Vstup do zahrad je zdarma, ale do vnitřních částí je asi Ł18, což se nám teda obětovat nechtělo a historii zase tolik nežeru.

P L A Y T I M E.

V říjnu, když jsem byla v Praze, jsme s Markétkou nafotily tyto forografie. Modelky nám dělaly Bambi z Roekids a Lucka, jejíž šperky a bílé šaty z Awkward Collection můžete vidět právě na těchto fotkách. Zbytek svršků (a klobouky) jsou od slovenské návrhářky Banky Vartíkové. Více informací je v textu zde.

Faktem je, že focení bylo značně hektické a neměly jsme na to moc času, prostoru ani prostředků, ale s výsledkem jsem moc spokojená. Děkuji všem zúčastneným! <3

Models´ World III

Vracíme se opět do sezón od roku cca 2005, kdy na několik let a ještě více sezón (krát dva, žeano), ovládly hlavně modelky-panenky. Po dlouhé éře, které panovaly jihoamerické modelky, ovládly mola východoevropanky- hlavně Rusky. Právě v této době byla největší sháňka po extrémně vysokých a hubených modelkách, s kulatými obličeji a neobvyklými rysy s nádechem maskulinity. Mnoho z nich pocházelo z velmi chudých rodin, kdy je při notné dávce štěstí potkal v nějakém větším městě scout a nabídl jim práci na západě, díky níž mohly také finančně pomoci svým rodinám, často za jakýchkoli okolností. Jejich pracovitost a skromnost se jim samozřejmě vyplatila. 

Další výhodou Rusek je, že jejich "hubenost" působí opravdu přirozeně a jsou maximálně versatilní a přizpůsobivé. 

Nová éra Slovanských modelek zachycená ve Vanity Fair z roku 2005. V tuto dobu všechny modelky z fotky začínaly slibnou kariéru.

 

Natalia Vodianova (Rusko), Karmen Kass (Estonsko), Karolína Kurková (Česká Rep.), Eugenia Volodina (Rusko), Hana Soukupová (Česká Rep.), Marija Vujovic (Černá Hora), Natasha Poly (Rusko), Valentina Zelyaeva (Rusko), Inguna Butane (Lotyšsko)

 Natalia V., Natasha P., Sasha P., Vlada R., Valentina Z.