Sunday, May 25, 2014

Korso Krymská



Od té doby, co jsem se vrátila do ČR jsem byla na spoustě akcích a hodně fotila, ale k úpravě fotek jsem se potom už nedostala :( Takže jich mám nashromážděných hromady. Zdá se, že například Velikonoce teprve přijdou... Proto jsem se rozhodla, že fotky ze včerejška vytřídím hned.
Korso Krymská proběhlo včera, tedy v sobotu, ve Vršovicích v oblasti ulice Krymská. Tenhle pouliční festival byl prostě bezva, dokonce ani nepršelo, i když to tak jednu chvíli vypadalo. Mile mě překvapily stánky s jídlem (jak říká moje kamarádka: "s přidanou hodnotou"), které nabízely různé alternativní pokrmy k běžné stravě- sojové maso, fazolové hamburgery, panaccota z kokosového mléka apod. Stejně tak jsem narazila na "alternativní" kosmetické věci, které jsou vyrobené jen z přírodních látek. A rovnou jsem si koupila krém z bambuckého másla. Asi je zaběhnuté, že pojem "alternativní" zavání vonnýma tyčinkama a batikovaným oblečením z konopí. Já v tom spíš vidím alternativu k běžným, komerčním výrobkům a návykům.
V Krymské bylo narváno a jak se říká rušno. Ze všech podniků se ozývala hudba a lidi seděli na chodnících a popíjeli pivo a limonády. Známé firmy  jako Café v Lese, Strojovna, Družina i knihkupectví Baobab byly samozřejmě otevřené. Mezitím se motalo spoustu dětí a psů. Více takových akcí a častěji, prosím!



Saturday, May 17, 2014

Pokoje 2

Tahle akce již proběhla a já jsem jenom byla líná něco napsat. Jak jsem zmiňovala minule, poslední dobou nějak nemám na blog myšlenky, i když se pořád něco děje a já mám hromady fotek. Například ještě z Velikonoc. 
Myslím, že na Pokoje 2 se dostavil kde kdo a hlavně o tom byla napsána spousta různých článků, takže já bych se nechtěla opakovat. Stejně všechny baví hlavně fotky! :) S Karamelou jsme se dostavily hned na otevření, kdy byl trošku problém prodírat se úzkými chodbami a nebýt přitom polit pivem. Některé ateliéry pojaly "výzdobu" pokojů velmi transcendentálně a měla jsem problém celý koncept pochopit- pokud tam vůbec bylo co chápat. Řekněme, že s moderním umění mám trochu problémy. Zato mám moc ráda konceptuální umění, kterého tam bylo habaděj a moc jsem si užila Poštovní pokoj nebo Cukrovovatové nebe! Spousta instalací byla interaktivních a to je vždycky velké plus a spousta srandy.




Monday, May 5, 2014

Zamýšlím se

V březnu jsem se z Londýna přestěhovala zpět do ČR. Prahu jsem měla v plánu z mnoha důvodů, jeden z hlavních byla práce, které je tu prostě asi pořád nejvíc. Člověk má nějaké představy, které jsou většinou mylné, žeano, a vůbec- život není peříčko. Což se dá říct o životě Londýnském i Pražském. Takže si tu hledám svou cestu a začínám žít nový život.
V tomto článku/postu bych se ráda dotkla témat jako život lidí z "východu" v Londýně, krutá realita a hledání si místa v životě.
Když mi na začáku třetího ročníku na vysoké řekli, že jsem si špatně zapsala předmět a že mě teda automaticky vyhodili, místo prosení jsem jim řekla, že v tom případě jedu do Anglie. A jela jsem. Abych to zkrátila- všechno jsem si zařizovala sama, nejela jsem přes žádnou agenturu, v případě nebezpečí jsem byla nachystaná kdykoli skočit na letadlo a letět zpět domů. Začínala jsem jako au-pair a díky nějakému štěstí či mé duchapřítomnosti či kombinaci obojího vše probíhalo v pořádku a já jsem v Londýně žila s přestávkami 3-4 roky. Ano, dochází k odtajnění, pracovala jsem poté jako chůva (což zavěcení ví, že není au-pair) a měla jsem to štěstí, že jsem to mohla skloubit i s různými módními aktivitami. Protože kde jinde nabírat zkušenosti z módního průmyslu než v Londýně?
Rozhodně jsem měla štěstí na rodiny, pro které jsem pracovala. Moje zkušenost se hodně liší od zkušeností lidí, kteří jedou do Anglie pracovat do skladů, hotelů a podobně, kteří si musí hledat a platit vlastní bydlení i všechno okolo. Téměř každý začíná na minimální mzdě, kterou zaměstnavatel ještě zdaní. Není to žádný med. Samozřejmě drtivá většina lidí tam dělá práce, nad kterými by v ČR ohrnuli nos a Briti je prostě taky nedělají. Znáte to, pokojské v Čechách jsou Ukrajinky a zedníci Rumuni a nikoho nezajímá, že jsou to třeba inženýři.
U pracovních pohovorů v Praze mi říkají: "A proč jste se vrátila? A proč jste tam nezůstala?" A nebo "Jaký plat byste si představovala? Ale vy jste z Londýna zvyklá asi na něco jiného, co?"... Zde dochází k nějvětší mýlce. Pracovat v zahraničí neznamená, že tam člověk sedí v kanceláři, popíjí kafe a dostává spoustu peněz.V zahraničí už si už dááávno nevyděláte tolik, jako kdysi. Jak říkám, moje situace byla jiná, ale pro všechny "přistěhovalce" platí, že si tam sedřou ruce za ne moc pěkné peníze, většinu dají za bydlení, jídlo a jízdné (pokud se bavíme o Londýně) a ono toho už potom moc nezbývá. Pokud nemáte dvě slušně placené práce, žádné tisíce měsíčně extra nečekejte.
Navíc Londýn je specifická situace. V centru na bydlení nemá nikdo a pokud tam bydlíte, jízdné je nejdražší. Pokud bydlíte na okraji, stojí vás opravdu nehoráznou částku (oproti vydělaným penězům) někam dojíždět. Poměrně dlouhou dobu tedy zabere, než se nějak stabilizujete a začnete konečně opravdu vydělávat. Je potřeba tam ale zůstat pár let, takže při prázdninových výjezdech za prací moc nezbohatnete. 
Spoustu "přistěhovalců" žijí v Londýně v dosti otřesných podmínkách a opravdu tvrdě pracují, aby něčeho dosáhli. Ať už je to našetřit si peníze, mít peníze na divoký party život nebo se dostat k lepším pracovním místům.
Hlavní důvod proč jsem se vrátila já? Nedokážu si představit trvale žít v zemi, kde neexistuje primární prevence ve zdravotnictví, školský systém je úplně na hlavu a sociální vrstvy a statusy se stále ještě řeší. Chci mít jedou děti a tam bych je prostě vychovávat nemohla.
Tak jsem teda zpět doma a snažím se utvářet si svou vlastní přítomnost i budoucnost podle mých představ. Jednoduché to taky není, ale- vytrvá! Kroutím hlavou nad systémem Open Card (ano, při čekání na kartičku mě už 2x chytili revizoři), stále ještě hloupě očekávám v kavárnách a restauracích vodu zdarma, blbě se usmívám na lidi v tramvaji, na přechodu se rozhlížím na špatnou stranu... Není mi moc do skoku, vždycky jsem trpěla enormě bolestivou nostalgií. Přemýšlím i o tom, zda má smysl posílat věci na blog, proto ta nečinnost... Jak nikdo nechce číst negativní recenze, že to prostě není v módě. Real články nefrčí.
Buď pozitivní, Magdečko! :)

V nebi- cukrovovatový pokoj na akci Pokoje 2

Sunday, April 20, 2014

Trend: jaro a léto 2014

Tento článek jsem začala psát už asi před měsícem a půl, ale jelikož jsem strašně líná nebo jsem na to jednoduše neměla náladu, dokončila jsem jej teprve dnes. Mezitím jsem si všimla, že i na jiných blozích se objevují výčty následujících trendů. No jo.

Tenisky slip-on- pohodlné tenisky, které proslavila hlavně značka Vans ve svém typickém kostkovaném provedení jsou momentálně k naleznutí také v H&M, Aldo i Topshop. Absolutně versatilní a nositelné s ponožkami i bez, k sukním i kalhotům budou hitem letošních teplých dní! Navíc je nabízeno neskutečně mnoho různých variací co se týče barev nebo i materiálů.


Monday, April 14, 2014

Ponies and Jeans

Když se tak dívám na tyhle fotky, tak přemýšlím, zda-li nejsou ty "boyfriend jenas" přece jenom trochu moc oversized. Nohy mám docela hubený a asi to není úplně ono, i když jsou to rifle super pohodlný. Taky musím vždycky nosit pásek, což je velká otrava, ale jinak by mi kalhoty sjely dolů po mých neexistujících bocích (nuže co nemám v bocích, vrazilo se mi to prsou. Né že by to byla výhra). Achjo. Konečně jsem vytáhla vintage bundičku Marks & Spencer, kterou jsem koupila v jednom londýnském sekáči. A k tomu staré brýle, které jsem koupila ve vintage obchodě v Bruselu už děsně dávno. Ona ta změna ročního období na mé oblíbené jaro a léto přináší jen samá pozitiva :)

bunda: vintage M&S, kalhoty: New Look, tričko: H&M, kabelka: Terranova, ponožky: Primark, boty: Topshop

Thursday, April 10, 2014

Fotograf Osamu Yokonami

Tento soubor prací od japonského fotografa Osamu Yokonami přímo miluju. Nejen kvůli jakési čistotě a pozitivní energii, která na mě z něj dýchá, ale taky protože moc obdivuju nápad a originalitu každé jendotlivé fotorafie a jak dokonale to potom působí i dohromady! Navíc lokace jsou jako z filmů, snů a nebo knih. Úplně mě z toho zase chytá wanderlust.
Vybrala jsem jen některé fotky z této série, zbytek je zde. Doporučuji shlédnout celou jeho tvorbu, která vyniká svou jemností a nápaditostí. Není zaměřená pouze na módu, ale oblečení hraje velkou roli, jako například v této sérii :)
Moc by mě zajímalo, jak působí tyhle fotografie na vás a jak se vám líbí!





Monday, April 7, 2014

Top Blogger: Wine Snow White


Dalším mým oblíbeným československým blogem, který bych chtěla předstsavit i ostatním, je blog Wine Snow White. Píše jej Ivica ze Slovenska, momentáně studující v Brně. Jako první rozhodně upoutají kvalitní a nápadité fotografie, na nichž velice často důmyslně ladí outfit i s okolím. Kromě oblečení na jejím blogu najdete spoustu dalších zajímavých článků a tipů, například o architektuře, méně známých časopisech, akcích konaných nejen v Brně a podobně. Ivica má co říct a dokáže to zajímavě podat. Můj objev number 1!


Wednesday, April 2, 2014

Into the Woods

Můj první letošní výlet do lesa! Asi jste si všimli, jak moc mi právě příroda chyběla v Londýně. No a když jsem teda zpět v ČR a je pořád tak krásně, tak jsem si musela udělat výlet. Jaksi jsem se na to dosti zimně navlékla, takže jsem se v určitých, velmi slunečných, úsecích pěkně pekla. Ale ve stínu byl naopak docela chládek. Udělali jsme si mezi stromy malý piknik a já jsem kolem pověsila balónky. Několik jich hned na začátku prasklo, ale jinak to byla úplná krása (samozřejmě jsme je potom sundali).
Vznikly z toho fotky, které jsem pořád nevěděla, jak přesně upravit. Tak nakonec vyšlo toto, ale nevím, jak moc jsem spokojená. Zdá se, že lesní světlo dělá divy. 
(Jestli se vám zdá, že píšu jako cvok, je to pravda. Asi zrovna dnes nemám moc co říct. Omluva.)


Friday, March 28, 2014

90´s- Clueless

90. léta a konec 80. let mě inspirují čím dál více. Taky s nostalgií vzpomínám na ty časy, kdy se ještě dělaly dobrý filmy (a seriály). Ne všechno mělo třeba úplně hlubokou myšlenku, ale člověka to jaksi naplnilo a užil si to.

Clueless (v češtině Bezmocná) je z roku 1995 a odráží se v něm zcela nová módní éra, která nastoupila po grunge, jehož pravá podoba podle některých skončila smrtí Kurta Cobaina. Film zachycuje populární téma oněch dob- a to American dream a život "typických" středoškoláků, jenže dosti s nadsázkou a humorem, což rohodně činí snímek mnohem zábavnějším. Mladičká Alicia Silverstone je prostě úžasná a fakt jí to tam sluší. Její šatník je snem mnoha dívek- důkaz zde :) Film se stal kultovním, pokud se to tak nějak dá říct, a rozhodně byl ve své době úkazem. Důkazem je populární stejnojmenný seriál, který se začal natčet hned po filmu. A  o dnešním devadesátkovém trendu svědčí tenhle nový klip od Iggy Azalea- Fancy.





Monday, March 24, 2014

Flowers in her Hair

Je to asi znakem stárnutí, když se vaši vrstevníci začínají brát. V sobotu jsem tedy byla na svatbě nejlepší kamarádky mojí sestry (a mojí kamarádky taky :) ) a bylo to dojemné, až jsem skoro brečela. Počasí se vyvedlo nad míru a já jsem po obřadu vyměnila šaty za kraťasy a vůbec mi nebyla zima. Navíc jsem si do vlasů dala živé kytičky, které teda ale stály 75 Kč, což je úplný fail, to se musí uznat. Příště si je koupím na trhu za 15 Kč.
Kromě toho se mi taky podařilo udělat si odpornej puchýř na patě a následně si ho strhnout (neúmyslně, jak jinak). Vůbec nebyl zapříčiněn botami na podpatku, ale právě teniskami! Ironie. Na večerní párty jsem si potom vzala moje skvělé dřeváky, puchýř nepuchýř.



Monday, March 17, 2014

Step into my Shoes

Přelet z Londýna do mé drahé České země mě stál spoustu nervů, díky nimž se mi na obličeji urodilo několik nádrehrných pupenců, je zdárně za mnou a krabice s mými věcmi na cestě. Vůbec nevím, kam to všechno dám... Tento týden budu taky absolvovat několik pohovorů v Praze, takže snad to vyjde!
Ráda bych odtajnila a objasnila identitu bot, které jsou na následujících fotografiích. Všimla jsem si, že několik československých blogerek si pořídilo jejich obdobu z Choies nebo si je děsně přeje. Dají se mimochodem sehnat i na E-bay, ale tam je to vždycky trochu risk. Každopádně tenhle typ botů je tan jaksi populární a ani já jsem nedokázala odolat, hlavně když jsem našla tuhle verzi v Office. Málokdo ovšem ví (což mi teda připadá dost mimo, pokud si někdo říká MÓDNÍ blogger), že původně měla Stella McCartney tyhle boty ve své kolekci Fall 2013 a jsou úplně super.
Tu lesklou, měňavou, holografickou tašku/psaníčko/čico jsem objevila o Vánocích v Terranově za 29 Kč! No skvělá koupě. A podkolenky jsou typické unisexové z American Apparel.
Poslední dobou mi přibylo několik párů bot a mám takové tušení, že snad budou brzy i fotky celých outfitů...




Saturday, March 8, 2014

Pretty in Pink

Jaksi mě stále drží růžová a nejspíš vždycky bude. Na druhou stranu musím říct, že třička a halenky nosím zásadně jen černé.
Ponožky Barbie a My Little Pony jsou MUST HAVE a našla jsem je překvapivě v Primarku. Jsou oboustraně potištěné, což třeba chybí podobným ponožkám z Topshopu, které jsou zezadu bílé a to trochu ubírá na efektu.

boty Shuch, ponožky Oasis a Primark



Wednesday, March 5, 2014

Fotografka Ruth Ossai

Ráda bych představila další z prací méně známých fotografů, tentokrát fotografky Ruth Ossai.






Sunday, March 2, 2014

Fotoreport z London Fashion Week II.

Další fotky (a poslední) z únorového London Fashion Weeku. Co mě na LFW nejvíc baví je to, že je hlavně platformou pro setkávání se lidí z branže a dává jim úžasnou možnost navazovat kontakty a spolupráce a prostor pro diskuze. A nemyslím jenom návrháře nebo nákupčí nebo vystavovatele. Ale hlavně je to skvělá příležitost pro kreativní lidi, kteří se teprve snaží prosadit, ať už jsou to fotografové, novináři nebo bloggeři. Tento fakt mi na českých fashion akcích chybí a myslím, že je to obrovská škoda.
Já jsem poznala Honzu a Káju, kteří studují design oděvu ve Zlíně a strávila s nimi většinu LFW. Také jsem se potkala z Evčou z Glamazon, která má večkeré dění na LFW jednoznačně zmáknuté :) a Thuy z A Bridge of Memories, se kterou se znám už déle.






Wednesday, February 26, 2014

Top blogger: WeirdStyle




S Bárb se znám snad víc než deset let, i když jsme se doopravdy setkaly jen jednou :) Kdysi jsem jí pomáhala s jejími stránkami o Mary-Kate a Ashley Olsen (které jsou pro mě stále módními ikonami a moc je obdivuju!) a od té doby jsme zůstaly v kontaktu.
Kromě toho, že Bárb píše zajímavé a smysluplné články, má skvělý elegantní styl. Místo toho, aby každý týden ukazovala, co si koupila nového, dokáže dokonale mixovat zajímavé kousky stále novým a novým způsobem, za což má můj obrovský obdiv.

www.weirdstyle.org

1. V poslední době je česká a slovenská blogerská sféra více a více diskutovaná. Jaký máš na ni názor ty?
Upřímně, žabomyší války a kauzy bez konce příliš nesleduji. Tím, že se kromě weirdstyle.org plně věnuji i checkczechfashion.cz a navíc pracuji na full-time v digitální reklamní agentuře, nemám na to čas. Chvíli jsem se pokoušela o to sledovat úplně všechno (tak jako třeba při studiu na VŠ), ale časem nastala přirozená selekce a já tak z českých i zahraničních blogů sleduji jen hrstku těch, které mě zaujaly. Většinou se nejedná pouze o módní blogy s outfity, ale o mix lifestyle blogů, které mají co říci a ne vždy se zaměřují pouze na fotku. 


2. Hodně se věnuješ grafickému designu. Kde bereš inspiraci?
Inspiruje mě Pinterest! Je to ta nejlepší sociální síť, kterou máme teď k dispozici. Nikdy mě nic nechytlo tolik. Tvořit si inspirační online záložky a lajkovat obrázky je prostě perfektní! Inspiraci čerpám i z našich cest – naposledy jsem se zamilovala do Londýna a mám v plánu se tam co nejdříve vrátit! Inspirativní jsou i nerosty a minerály, kterým se naše rodina věnuje nebo také jídlo! Ze všeho nejvíc mě ale inspiruje něco, na co myslím. Stává se mi velmi často, těsně před upadnutím do hlubokého spánku, že mě něco brilantního (smích) napadne a já si to musím okamžitě zapsat!


 

Sunday, February 23, 2014

Jesus Gang Project

Největším zážitkem z Fashion Weeku pro mě byla show Jakuba Polanky v Red Gallery s názvem Jesus Gang Project. Tato akce proběhla jako součást International Fashion Showcase v rámci LFW, které se účastnila i Česká Republika a Slovensko. 
Produkce se ujala Olo Křížová (OLO-Dressing) a sugestivní hudbou podbarvil V! (Oozlum), jehož dokonalý výběr hudby jsem zažila už při otvírání jedné z instalací v Kurator. Přehlídka/performace byla svižná, originální, výstižná s úžasnou atmosférou a zajímavými modely a já osobně jsem si to moc užila.




Fotky jsou bohužel jen z mého mobilu, ale více jich můžete najít na FB Jakuba Polanky.

Wednesday, February 19, 2014

Fotoreport z London Fashion Week

Tak se opět hlásím po Londýnském fashion weeku. Pro dnešek to budou pouze fotky, ale určitě sem brzy přidám i nějaký text o průběhu a mých poznatcích a tak dále. Prozatím jsem napsala článek pro Proti šedi, který si můžete přečíst zde. Snažila jsem se psát zase o jiných věcech, jelikož těch textů na téma London Fashion Week jsem už zkomponovala nadmíru. Stále mi to ale připadá dost kritizující, i když jsem se snažila nebýt moc negativní :) Asi se jen pokouším o realistický pohled.

 Ones to Watch- George Styler

prezentace Napsugar

 streestyle v Somerset House

 výhled z press lounge PR agentury Felicities, úžasný výhled také na Somerset House